8 Minuty
ECB pokračuje s pilotním digitálním eurem a shortlistem PSP
Evropská centrální banka (ECB) postupuje v přípravách pilotního projektu digitálního eura, přičemž výběr poskytovatelů platebních služeb (PSP) by měl začít v prvním čtvrtletí roku 2026. Člen výkonné rady ECB Piero Cipollone potvrdil tento harmonogram během setkání italské bankovní asociace, čímž signalizoval významný krok směrem k dvanáctiměsíčnímu pilotu, který se očekává ve druhé polovině roku 2027. Tento postup představuje důležitý milník v širším úsilí o zavedení centrálně emitované digitální měny (CBDC) v rámci eurozóny.
Plánovaný pilot sleduje cíle, které kombinují technologické testování, provozní připravenost a regulační evaluaci. Digitální euro má ambici nabídnout stabilní, regulované a centrálně zajištěnou alternativu k existujícím formám elektronických plateb, přičemž pilotní fáze bude esenciální pro ověření funkčnosti v reálném prostředí. Klíčové oblasti testování zahrnují integraci s bankovní infrastrukturou, likviditní management a interoperabilitu s komerčními platebními schématy.
Návrh pilotu a rozsah účastníků
Pilot bude zahrnovat omezený seznam PSP s licencí v EU, vybrané obchodníky a zaměstnance Eurosystému. Účastníci budou testovat postupy onboardingu zákazníků, vypořádání transakcí, řízení likvidity a další provozní toky, které jsou relevantní pro případné zavedení do běžného provozu. Cílem je simulovat reálné podmínky platebního trhu, přičemž pozornost bude zaměřena na bezpečnost, škálovatelnost a uživatelskou přívětivost.
Výběr PSP s regulovanou licencí má dvě hlavní výhody: jednak umožní integraci s existujícími platebními kanály (platebními ranami) a jednak zajistí, že banky a licencované fintechy zůstanou centrálními aktéry v platebním ekosystému eurozóny. Tím se ECB snaží minimalizovat riziko rychlého odlivu vkladů do soukromých platforem a zároveň otestovat, jak by se CBDC chovala vedle komerčních platebních řešení.
Mezi testované scénáře budou patřit:
- Onboarding koncových uživatelů přes různé PSP kanály a ověření identity (KYC/AML).
- Vypořádání plateb mezi účty denominovanými v digitálním euru a tradičními bankovními účty.
- Testy likvidity a mechanismů převodu mezi rezervami centrální banky a PSP.
- Interoperabilita s existujícími kartovými a instant platebními schématy.
Tato rozšířená sada testů umožní regulatorům i provozovatelům platebních služeb lépe porozumět provozním dopadům, bezpečnostním požadavkům a nákladovým strukturám spojeným s případným nasazením digitální měny centrální banky na národní i celoevropské úrovni.
Výhody pro zúčastněné poskytovatele platebních služeb
Pro PSP, které se zapojí do pilotu, znamená včasná účast konkurenční výhodu a praktickou připravenost na případné širší nasazení. Zapojení do pilotního projektu nabídne přímou zkušenost s technickou integrací rozhraní (API), bezpečnostními nároky, provozními procesy a souladem s regulačními požadavky. To umožní firmám přesněji odhadnout budoucí náklady na infrastrukturu, personální zajištění a podporu zákazníků.
Kromě toho přímá podpora a komunikace s Eurosystémem během pilotu poskytne PSP možnost podávat zpětnou vazbu, upozorňovat na provozní překážky a navrhovat zlepšení. Účastníci tak mohou reálně ovlivnit finální architekturu digitálního eura, což pomůže sladit zájmy bank, fintechů, obchodníků a koncových uživatelů. Dále bude příležitost identifikovat nové obchodní modely, například služby založené na rychlejším vypořádání nebo snížených nákladech pro mikrotransakce a P2P platby.
Praktické přínosy pro PSP budou zahrnovat:
- Možnost testovat konektory a integrační rozhraní bez rizika plného komerčního nasazení.
- Včasné zjištění nároků na compliance, reporting a zpracování dat.
- Zlepšení zákaznické zkušenosti díky pilotním scénářům zaměřeným na UX a bezpečnost.
- Možnost navrhnout lokální adaptace platforem (např. podpora Bancomat nebo Bizum stylů transakcí).
Celkově lze očekávat, že PSP, které pilotem projdou, budou lépe připraveny na regulační změny a budou mít konkurenční výhodu při rozšiřování služeb v prostředí, kde digitální euro bude jedním z dostupných platebních instrumentů.
Ochrana bank a domácích platebních systémů
Cipollone zdůraznil, že digitální euro má roli v zachování konkurenceschopnosti lokálních platebních projektů, jako je italská síť Bancomat nebo španělský systém P2P Bizum. Pilot je koncipován tak, aby omezil riziko vytlačení domácích řešení alternativními soukromými produkty, včetně stablecoinů a velkých mezinárodních karet, jako jsou Visa a Mastercard.
Primární obava regulátorů i komerčních bank spočívá v tom, že bez pečlivého designu by zavedení CBDC mohlo vést k výrazné migraci vkladů z bank do centrálně spravovaných digitálních účtů nebo do komerčních tokenů, čímž by došlo k oslabování tradičních bankovních rozvah. Pilotní architektura proto zkoumá modely distribučního kanálu prostřednictvím regulovaných PSP, které mají udržet roli bank jako zprostředkovatelů likvidity a správců klientských vztahů.
Součástí ochranných prvků projektu jsou návrhy prováděné na úrovni poplatkové politiky, limitů držby nebo funkcí, které by motivovaly uživatele a obchodníky využívat kombinaci digitálního eura a existujících platforem. Cílem je zajistit, aby digitální euro doplňovalo – nikoli nahradilo – místní platební ekosystémy a aby komerční banky zůstaly centrálními poskytovateli platebních služeb v rámci eurozóny.
Zdroj: ZeroHedge
Struktura poplatků a vyvážení trhu
ECB plánuje stanovit poplatky pro obchodníky při transakcích v digitálním euru na úrovni nižší než náklady, které typicky účtují mezinárodní karetní schémata, ale zároveň vyšší než poplatky některých domácích platebních schémat. Tento strop poplatků má za cíl vyvážit komerční životaschopnost digitálního eura pro obchodníky a zároveň chránit nízkonákladové lokální sítě a roli bank v platbách.
Ekonomický návrh poplatkové politiky zohledňuje několik faktorů: transakční náklady pro obchodníky, potřebu udržet konkurenceschopnost místních schémat (např. Bancomat, Bizum), a zároveň zabránit monopolizačním tlakům od nadnárodních platebních sítí či velkých technologických společností. Navržené poplatky tak slouží jako nástroj rovnováhy trhu – dostatečně nízké, aby motivovaly adopci, ale dostatečně vysoké, aby nepoškodily lokální hráče a bankovní infrastrukturu.
Součástí diskuse jsou také dynamické mechanismy poplatků, které by mohly diferencovat sazby podle typu transakce, časového okna nebo obchodního segmentu. Například mikropayments by mohly mít zcela odlišnou tarifní strukturu než B2B vypořádání velkých objemů. Taková flexibilita by pomohla navrhnout model, kde digitální euro doplňuje konkurenční nabídku na trhu plateb a podporuje inovace bez destabilizace stávajících systémů.
Dopady na kryptoměny, stablecoiny a regulaci
Pilot digitálního eura má přímou relevanci pro širší ekosystém kryptoměn a stablecoinů. Poskytnutím centrální, regulované digitální měny se ECB snaží nabídnout bezpečnější alternativu k neúměrně rizikovým nebo soukromě emitovaným stablecoinům pro maloobchodní platby. Digitální euro by mělo snížit poptávku po neregu-lovaných instrumentech tím, že nabídne státem garantovanou likviditu a stabilitu nominální hodnoty.
Navíc pilot pomůže formovat regulační a technické volby v oblasti interoperability, AML/KYC požadavků a standardů pro vypořádání, které mohou mít přímý dopad na podniky působící v krypto sektoru v Evropě. Regulační rámec vznikající kolem digitálního eura by mohl také sloužit jako vzor nebo doplňek k legislativním iniciativám, jako jsou pravidla o trzích s kryptoměnami (MiCA) a další evropské normy.
Z praktického hlediska budou dozory a regulátoři sledovat, jak pilot zvládne:
- Ověření identity a protokoly ochrany soukromí uživatelů (balancování mezi AML/KYC a ochranou dat).
- Technické standardy pro interoperabilitu mezi CBDC a privátními stablecoiny či tokenizovanými aktivy.
- Možnosti integrace s existujícími platebními rozhraními a rozšíření platebních služeb pro podniky zabývající se kryptem.
Výsledky pilotu tak mohou ovlivnit, jak národní dohledy přistoupí k regulaci stablecoinů, jaké technické standardy budou požadovány pro bezpečné vypořádání transakcí a jaké ochranné mechanismy budou vyžadovány pro zajištění finanční stability.
Další kroky a očekávaný harmonogram
Proces podávání přihlášek a výběru PSP začne v prvním čtvrtletí roku 2026 a dvanáctiměsíční pilot je naplánován na druhou polovinu roku 2027. Předchozí harmonogram ECB stanovoval ambici pro širší spuštění v roce 2029, přičemž návrh širšího zavedení bude podmíněn legislativním pokrokem v roce 2026 a posouzením výsledků pilotní fáze.
Pro účastníky trhu je důležité pečlivě sledovat kritéria výběru, protože ta budou indikovat provozní, regulatorní a investiční nároky na zapojené subjekty. Kritéria mohou zahrnovat technologickou připravenost, kapacitu řízení rizik, souladu s AML/KYC předpisy, schopnost zajistit škálovatelné řešení a plány na integraci s existujícími platebními kanály.
Klíčové milníky a doporučení pro subjekty v platbách:
- První čtvrtletí 2026: Otevření výzvy k podání žádostí PSP — připravit dokumentaci k bezpečnosti, compliance a technické integraci.
- Druhá polovina 2027: Zahájení 12měsíčního pilotu — testování v reálných podmínkách s omezeným počtem uživatelů a obchodníků.
- 2028–2029: Vyhodnocení výsledků pilotu, další legislativní kroky a možné rozšíření v závislosti na pokroku v evropském právním rámci.
Subjekty by měly zvažovat investice do modernizace IT infrastruktury, školení personálu v oblasti AML/KYC a zajištění procesů pro správu likvidity, aby mohly rychle reagovat na výzvu k zapojení. Rovněž je užitečné navázat dialog s národními centrálními bankami a odbornými skupinami v rámci EU, aby byly lépe informovány o technických standardech a regulatorních očekáváních.
Celkově je pilot digitálního eura příležitostí pro přímé ověření provozních předpokladů a pro vytvoření koordinovaného rámce, který by mohl dlouhodobě formovat budoucnost plateb v eurozóně i širším evropském trhu.
Zdroj: cointelegraph
Zanechte komentář