8 Minuty
Japonsko se chystá zařadit kryptoměny pod finanční právo
Japonský Úřad pro finanční služby (FSA) připravuje zásadní regulační změnu, která by vybrané kryptoměny zařadila do stejného právního rámce, jaký platí pro akcie a dluhopisy. Podle navrhované novely Zákona o finančních nástrojích a burzách (Financial Instruments and Exchange Act, FIEA) by přibližně 105 tokenů, které schválí domácí burzy pro listování, bylo považováno za finanční produkty. Cílem kroků je posílit ochranu investorů, zlepšit tržní chování a vytvořit jasnější daňový režim pro retailové i institucionální držitele kryptoměn.
Co znamená přeřazení pro burzy a tokeny
Pokud bude návrh přijat, FSA by požadovala, aby burzy zavedly přísnější pravidla zveřejňování informací u schválených digitálních aktiv. To by zahrnovalo povinnost publikovat údaje o emitentovi, technické a provozní informace o blockchainové infrastruktuře, mechanismu konsensu, smluvních podmínkách tokenu a dostupná historická data o cenové volatilitě. Tyto povinnosti pro zveřejňování mají za cíl zvýšit transparentnost jak pro drobné, tak pro institucionální obchodníky a přiblížit procesy při listování kryptoměn regulačním standardům, které se používají u akcií a dluhopisů.
V praktické rovině to může znamenat, že burzy budou muset mít robustnější proces due diligence, technické audity smart kontraktů, a také jasné informační listy o rizicích. To vytvoří lepší podmínky pro porovnání jednotlivých tokenů s tradičními finančními nástroji z hlediska rizika, likvidity a governance. Pro emitenty to znamená vyšší administrativní a regulační náklady, ale zároveň i větší důvěryhodnost a přístup k širší základně investorů.
Povinné ochranné mechanismy a tržní chování
Kromě zpřísnění požadavků na zveřejňování má japonský návrh za cíl omezit tržní zneužívání. FSA navrhuje výslovné zákazy obchodování založeného na neveřejných informacích a zavedení definovaných sankcí za insider trading a jiné formy nekalého chování. To zahrnuje jak přímé sankce vůči jednotlivcům, tak pokuty a správní opatření vůči burzám a emitentům tokenů, které nedodržují pravidla.
Tyto kroky mají posílit integritu trhu v době, kdy rostou objemy obchodování a zájem institucionálních investorů o kryptoměny. Zavedení jasně definovaných pravidel pro dohled, monitorování neobvyklých obchodních vzorců a spolupráci mezi regulátorem a provozovateli burz může snížit riziko manipulací s cenou a zvýšit důvěru retailových investorů. Součástí navrhovaných opatření jsou také pravidla pro reporting incidentů a výměnu informací mezi subjekty k prevenci systémového rizika.
Daňová reforma: od "ostatních příjmů" k jednotné sazbě kapitálového zisku
Jeden z nejzásadnějších prvků reformy se týká navrhované daňové změny. V současnosti jsou kryptoměny v Japonsku daněny jako "ostatní příjmy" (miscellaneous income), což může u vysoce výdělečných obchodníků vést k zařazení do daňových pásem s maximální sazbou až 55 %. FSA podporuje přechod k jednotné 20% sazbě daně z kapitálových výnosů pro schválené tokeny, čímž by se zdanění kryptoměn více přiblížilo režimu u tradičních finančních nástrojů a potenciálně učinilo Japonsko atraktivnějším trhem pro investory.
Konkrétně by tato změna znamenala, že zisky dosažené obchodováním s tokeny, které budou klasifikované jako finanční produkty podle FIEA, budou podléhat pevně stanovené sazbě daně z kapitálových výnosů namísto progresivního zdanění. To může mít několik efektů: sníží to daňovou zátěž pro aktivní tradery a dlouhodobé držitele, zjednoduší účetnictví a daňové přiznání, a učiní daňový systém předvídatelnějším pro institucionální investory a správce aktiv.
Proč má změna daní význam
Přechod na 20% rovnou sazbu by mohl významně snížit daňovou zátěž pro obchodníky s vyššími objemy a pro investory držící tokeny dlouhodobě. Nižší a stabilní daňová sazba bývá často považována za klíčový faktor při rozhodování institucí o vstupu na nový trh nebo při budování obchodních strategií. Pro drobné investory to může znamenat méně složitou administrativu při vykazování výnosů, protože by nebylo nutné rozlišovat mezi různými kategoriemi příjmů a komplikovanými odpočty, které platí pro "ostatní příjmy".
Fiskální implikace pro státní pokladnu se liší podle scénářů: vládě by mohly klesnout krátkodobé výnosy z daní u nejbohatších daňových poplatníků, avšak dlouhodobě by možná došlo k růstu daňových příjmů v důsledku zvýšené aktivity trhu, vyššího objemu obchodování a většího zapojení institucionálních investorů. Diskuse o dopadech na veřejné rozpočty i o potřebě kompenzačních opatření bude pravděpodobně součástí legislativního procesu v parlamentu.
Navrhovaná změna vychází z politických debat, které se vynořily již dříve v letošním roce, a mohla by být formalizována v legislativě projednávané během řádné parlamentní schůze v roce 2026. Během příprav návrhu se očekává zapojení odborných pracovních skupin, konzultací s burzami, advokátními kancelářemi a zástupci sektoru fintech a kryptoměn.
Banks, stablecoiny a širší dopady na trh
FSA také přezkoumává dřívější směrnice, které bankám prakticky zakazovaly držet kryptoaktiva v jejich portfoliích. V roce 2020 byly banky de facto omezeny v akvizicích kryptoměn kvůli obavám z vysoké volatility a operačních rizik. Nové přezkoumání by však mohlo umožnit bankám poskytování custody služeb a držení schválených tokenů za přísných pravidel řízení rizik. Zapojení bank by výrazně rozšířilo institucionální infrastrukturu pro custody, půjčování a vypořádání obchodů v japonském kryptoekosystému.
Možnost, že tradiční bankovní instituce budou moci držet schválené tokeny, nese širší dopady: zlepšení důvěryhodnosti trhu, větší likviditu, vznik nových produktů (např. úvěrů zajištěných kryptoměnami, institucionálních market-making služeb) a vyšší interoperabilitu mezi bankovními systémy a blockchainovými platformami. Na druhou stranu to klade důraz na robustní řízení rizik, včetně likviditního řízení, oceňování aktiv, implementace kybernetické bezpečnosti a dodržování AML/KYC standardů.
Stablecoiny a Projekt platebních inovací
Současně Japonsko upřednostňuje experimentování se stablecoiny. Payment Innovation Project vedený FSA podporuje konsorcium hlavních bank testujících japonské jenem kryté stablecoiny a blockchainové systémy pro vypořádání institucionálních plateb. Tyto testy jsou součástí širší snahy modernizovat platební toky a využít technologii blockchain pro platby vysokých hodnot a mezibankovní vypořádání.
Testování stablecoinů má více rozměrů: technický (škálovatelnost, rychlost potvrzení), právní (způsoby zajištění stability, dohled nad emitenty, ochrana spotřebitelů), regulační (kapitálové a likviditní požadavky) a ekonomický (dopad na měnovou politiku a finanční stabilitu). V případě yen-pegged stablecoinů je klíčové nastavení mechanismů, které zajistí, že kurz tokenu bude adekvátně kryt rezervami nebo algoritmickými mechanismy a že budou existovat jasná pravidla pro audit a reporting těchto rezerv.
Součástí Pilotních projektů je také zkoumání interoperability mezi různými blockchainy a tradičními platebními systémy, standardizace rozhraní API pro bankovní integraci a testování právních kontraktů pro automatizované vypořádání. Pokud budou piloty úspěšné, mohou vést k širšímu zavedení stablecoinů pro mezibankovní platby, zrychlení mezinárodních transakcí a snížení nákladů souvisejících s převodem finančních prostředků.
Politická podpora a další kroky
Regulační dynamika začala za bývalého předsedy vlády Shigeru Ishiby a pokračuje pod vedením premiérky Sanae Takaichi, oba politické osobnosti vyjadřující podporu technologicky orientovaných ekonomických reforem. Návrh legislativy FSA bude pravděpodobně projednáván v parlamentu během roku 2026. Pokud bude schválen, změny by mohly zásadně přetvořit japonský kryptoekosystém — posílit ochranu investorů, zjednodušit daňové podmínky pro mnoho obchodníků a vyjasnit možnosti zapojení bankovních a institucionálních subjektů.
Pro účastníky kryptotrhu znamenají navrhované reformy, že Japonsko usiluje o kombinaci přísného dohledu s politikami, které podporují inovaci. To může přitáhnout více zahraničních i domácích správců aktiv, burz a fintech firem do Japonska. Investoři by měli sledovat nadcházející návrhy zákonů a pokyny burz, aby pochopili, které tokeny se kvalifikují podle FIEA, jaké budou nové požadavky na zveřejňování informací a jak se změní daňová povinnost pro jejich obchodní strategie a institucionální adopci.
Konkrétní kroky, které by měli sledovat účastníci trhu, zahrnují veřejné konzultace FSA, návrhy konkrétních pravidel pro listování tokenů, technické standardy pro podpisy a audity smart kontraktů, a metodiku pro rozhodování o tom, které tokeny budou považovány za "finanční produkty". Dále je důležité sledovat detaily týkající se reportingových povinností, KYC/AML postupů, povinností vůči zákazníkům při správě aktiv (custody) a způsobu, jakým budou uplatňovány sankce za nedodržení pravidel.
Pro právní a daňové poradce to otevírá prostor poskytovat klientům služby, které pomohou s přechodem do nového režimu, včetně restrukturalizace produktů, optimalizace daňových dopadů a navrhování procesů v souladu s novými požadavky. Burzy budou muset zrevidovat své interní compliance programy, aby splnily požadavky na zveřejňování a také monitorování tržního chování, včetně implementace systémů pro detekci insider tradingu a manipulací s trhem.
Celkově navrhované změny ukazují směr japonské politiky: nastavit jasná pravidla pro digitální aktiva, zvýšit ochranu investorů a zároveň podpořit infrastrukturu, která umožní institucionální adopci kryptoměn. Jakákoli konečná podoba pravidel bude výsledkem politických jednání, technických konzultací a faktorů mezinárodního vývoje regulací kryptotrhu, včetně přístupů v EU, USA či v Asii.
Zdroj: crypto
Zanechte komentář