8 Minuty
Deutsche Bank: Zlato a bitcoin mohou sdílet roli rezerv
Výzkum Deutsche Bank autorů Marion Laboure a Camilla Siazon naznačuje, že centrální banky by mohly do roku 2030 začít držet bitcoin vedle zlata ve svých bilančních položkách. Zpráva vysvětluje, že oba typy aktiv — tradiční zlato i digitální bitcoin — mohou fungovat jako vzájemně doplňkové rezervové složky v prostředí, kde přetrvává geopolitická a makroekonomická nejistota. Autoři kladou důraz na to, že tato představa není absolutní přechod od jedné formy rezervy na druhou, ale spíše postupná doplňková strategie, která reflektuje technologické změny, vývoj regulace a rostoucí institucionální zájem o kryptoměny.
V textu zprávy jsou rozebrány konkrétní mechanismy, které by umožnily zařazení bitcoinu do rezervních strategií: zajištění bezpečného custody prostředí, standardizace účetních postupů, posílení tržní hloubky a likvidity, stejně jako vytvoření pravidel pro řízení rizik spojených s volatilitou a likviditou digitálních aktiv. Zároveň dokument upozorňuje na potřebu politické a institucionální důvěry — centrální banky obvykle vyžadují jasná pravidla pro audit, právní rámec a transakční transparentnost, což jsou aspekty, které se u digitálních aktiv teprve vyvíjejí.
Proč je zlato stále dominantní
Zlato zůstává pro mnoho centrálních bank základním rezervním aktivem. V roce 2025 dosáhly ceny nových rekordů poblíž 3 703 USD za trojskou unci, což podpořilo vnímání zlata jako spolehlivého uchovatele hodnoty a nástroje proti inflaci. Tradiční role zlata vyplývá z historické stability, široké akceptace na globálních trzích a jasně stanovených mechanismů pro skladování a audit. Centrální banky nadále provádějí oficiální nákupy zlata jako součást diversifikačních strategií a jako ochranu proti geopolitickému a měnovému riziku.
Další faktory, které upevňují postavení zlata, zahrnují nezávislost měnové politiky a reputační aspekty: vlády a centrální banky často volí aktiva s dlouhou historií a jasnými pravidly vlastnických práv. Navíc zlato nabízí relativně nízkou korelaci s běžnými finančními aktivy v krizových obdobích, což z něj činí užitečný prvek v portfoliích rezerv. K tomu se přidávají provozní a právní výhody — existuje robustní infrastruktura pro těžbu, transport, skladování a audit zlata po dlouhá desetiletí.
Přesto i v případě zlata existují výzvy: náklady na skladování a pojištění, geopolitické vlivy na dodavatelské řetězce, emisní stopy těžby a politické tlaky na repatriaci rezerv. Tyto aspekty vedou centrální banky k přehodnocení poměru mezi likvidními měnovými rezervami a reálnými aktivy. Z tohoto úhlu pohledu má zlato i nadále své nezastupitelné místo, ale jeho role může být nově komplementární s digitálními aktivy, které přinášejí jiné výhody a rizika.
Argumenty pro rostoucí roli bitcoinu v rezervách
Současně bitcoin prokazuje znatelné známky síly a odolnosti: po překonání hranice 123 500 USD v srpnu se obchodoval blízko historických maxim. Deutsche Bank ve své analýze vyzdvihuje rostoucí institucionální adopci, snižující se krátkodobou volatilitu a rozvoj produktů jako jsou institucionální custody řešení, burzovně obchodované produkty (ETP/ETF) nebo OTC likvidita. Tyto faktory snižují provozní překážky pro velké instituce, které by zvažovaly zařazení bitcoinu do svých rezervních strategií.
Hlavní vlastnosti, které podle analytiků dělají bitcoin atraktivním doplňkem rezerv, zahrnují omezenou nabídku (fixed supply), nízkou korelaci s tradičními finančními aktivy v určitých makroekonomických scénářích a potenciální uchovávání hodnoty proti některým měnovým rizikům. Bitcoin je navržen jako deflační aktivum s pevnou horní hranicí nabídky 21 milionů mincí, což mu dává vlastnosti podobné „digitálnímu zlatu“. Z tohoto důvodu může bitcoin sloužit jako diverzifikační nástroj v portfoliu, které je citlivé na monetární expanzi a inflační tlaky.
Vedle technických vlastností je rozhodující také rozvoj trhu: rostoucí počet poskytovatelů custody, likviditních protistran a regulovaných investičních produktů usnadňuje institucionální přístup. Významnou roli hraje i zvyšující se množství akademických studií a empirických dat, která analyzují korelace, Sharpe ratio, a dopady bitcoinu v rámci diverzifikovaného portfolia. Přesto je třeba přihlédnout k faktorům jako volatilita cen, riziko technologických problémů (např. chyby v klientech nebo protokolech), a potenciální regulační zásahy, které mohou mít dramatické krátkodobé dopady.
Deutsche Bank zdůrazňuje, že zařazení bitcoinu by mělo být prováděno opatrně, s jasnými pravidly pro expozici, limity a řízení rizik. To zahrnuje scénářovou analýzu, stresové testování likvidity, implementaci víceúrovňových custody řešení (cold storage s více podpisy, auditovatelné multisig protokoly) a spolupráci s regulátory, aby byla zajištěna právní jistota držby a převodů digitálních aktiv.
Praktické dopady na rezervy centrálních bank
Deutsche Bank nepředpovídá, že by zlato nebo bitcoin nahradily americký dolar jako dominantní rezervní měnu. Místo toho očekává postupnou a mírnou diverzifikaci: rezervní strategie s kombinací fiat měn, zlata a vybraných digitálních aktiv. Tento přístup odpovídá strategii „nemít všechna vejce v jednom koši“ a zohledňuje výhody i omezení jednotlivých tříd aktiv. V praxi by to znamenalo, že některé centrální banky začnou testovat malé alokace bitcoinu v rámci alternativních rezerv, sledovat výsledky a iterativně upravovat politiky podle zjištěných dat a regulačního vývoje.
Hlavní překážky pro širší přijetí digitálních aktiv jako rezerv zůstávají důvěra, transparentnost a politické omezení. Důvěra se vztahuje k otázkám, kdo drží privátní klíče, jak jsou řešeny incidenty (např. hacky nebo ztráta klíčů) a jaký je právní status digitálních aktiv ve vztahu k bankovní ochraně a konkursním pravidlům. Transparentnost souvisí s možností auditu, sledovatelností transakcí a standardizovanými reportingovými nástroji. Politická omezení zahrnují národní legislativu, mezinárodní dohody a geopolitické tlaky, které mohou ovlivnit ochotu vlád držet nestandardní formy rezerv.
Jakmile se však zlepší infrastruktura (bezpečné custody, pojištění, clearingové protokoly), regulace se vyjasní a trhy získají hloubku, některé z těchto bariér mohou časem klesat. Příkladem jsou pokroky v institucionálním custody (specializované subjekty nabízející segregované účty a pojištění), emergence standardizovaných auditních postupů pro on-chain skladované aktivum a vznik primárních trhů s dostatečnou likviditou pro velké nákupy bez zásadního dopadu na cenu.
Větší angažovanost centrálních bank na trzích digitálních aktiv by mohla mít i sekundární efekty: zvýšení důvěry retailových a institucionálních investorů, tlak na tvorbu mezinárodních standardů a posílení společné architektury pro interoperabilitu mezi tradičními finančními systémy a blockchainy. Procentuální alokace, časování vstupu a konkrétní instrumenty (např. přímý držitel BTC vs. vystavení přes regulované ETF) se budou lišit podle velikosti ekonomiky, technologické připravenosti a politických preferencí jednotlivých zemí.
Výhled
Pro tvůrce politik i institucionální investory zpráva zdůrazňuje nutnost vyváženého přístupu mezi tradicí a inovací: zachovat roli zlata, ale zároveň opatrně integrovat bitcoin a další digitální aktiva do širších rámců rezerv. Praktické kroky mohou zahrnovat pilotní projekty s omezenými expozicemi, vytvoření interních směrnic pro custody a reporting, intenzivní spolupráci s centrálními protějšky v zahraničí a zapojení do mezinárodních normalizačních iniciativ.
Strategické rozhodnutí o rezervách by měly vycházet z kombinace kvantitativních analýz (scénářová analýza, modelování korelací a likvidity) a kvalitativního posouzení (právo, reputace, geopolitické riziko). Z dlouhodobého hlediska může vzniknout multilayerová architektura rezerv: vysoce likvidní fiat rezervy pro okamžité intervence, fyzické aktivum jako zlato pro stabilitu a dlouhodobé uchování hodnoty, a omezené alokace do digitálních aktiv pro diverzifikaci a potenciální ochranu proti specifickým měnovým rizikům. Takový přístup poskytuje flexibilitu a odolnost tváří v tvář různorodým rizikům 21. století.
Na závěr je důležité zdůraznit, že přechod k hybridním rezervním strategiím nebude univerzální ani rychlý. Různé centrální banky budou postupovat v různém tempu podle svých priorit, rizikové tolerance a regulatorního prostředí. Přesto je signifikantní, že přední investiční instituce jako Deutsche Bank veřejně uvažují o možné roli bitcoinu vedle zlata — to samo o sobě urychluje debatu a může inspirovat konkrétní kroky směrem k modernizaci rezervních portfolií v příštím desetiletí.
Zdroj: crypto
Komentáře