8 Minuty
Stablecoiny vyrovnaly obrovské objemy, ale reálné platby zůstávají malé
Stablecoiny podle společné analýzy McKinsey a Artemis Analytics vyrovnaly přibližně 35 bilionů USD na blockchainových trasech v uplynulém roce. Tento číselný údaj zvýrazňuje rychlý růst on-chain aktivity a likvidních toků v kryptoměnovém ekosystému. Nicméně zpráva podrobně rozlišuje, že jen přibližně 1 % z tohoto objemu — tedy kolem 380–390 miliard USD — lze považovat za skutečné platby koncovým uživatelům: remitence, výplaty mezd, platby dodavatelům a vypořádání na kapitálových trzích.
Tento rozdíl mezi hrubými on-chain čísly a reálnou platební utilitou je zásadní pro pochopení okamžitého dopadu stablecoinů na každodenní platební systémy. Zatímco celkové on-chain transakce ukazují vysokou aktivitu mezi burzami, market makery a protokoly, skutečná penetrace do běžných platebních toků (například plateb spotřebitelů nebo pravidelných firemních payrollů) zůstává omezená. Pro aktéry z oblasti platební infrastruktury, regulátorů a firem je důležité rozlišovat mezi objemem likvidity v rámci kryptomarketu a objemem reálných plateb využívaných koncovými uživateli.
On-chain objem vs užitná hodnota pro reálné platby
Rozdíl vyplývá z povahy většiny transakcí se stablecoiny. Podstatnou část z 35 bilionů USD tvoří obchodní aktivity na kryptoměnových burzách, převody mezi účty na stejných platformách, automatizované pohyby v rámci smart kontraktů a další kapitálové toky, které se nedotýkají tradičních obchodních plateb nebo vyplácení koncovým uživatelům. Jinými slovy, stablecoiny jako USDC nebo Tether pohánějí rozsáhlé interní likvidní toky kryptoekonomiky, ale zatím nedošlo k nahrazení klasických platebních páteří pro každodenní mezinárodní platby a výplaty.
Pro kontext McKinsey odhadla, že globální platební trh přesahuje 2 kvadriliony USD ročně. Pokud vezmeme 380–390 miliard USD jako objem skutečných stablecoin plateb, jedná se přibližně o 0,02 % z celkového globálního platebního trhu. Tento poměr ilustruje, jak velká je ještě mezera mezi současnými on-chain čísly a tím, co zpracovávají etablované sítě jako Visa či Mastercard.
Technické nuance on-chain metrik: mnoho agregovaných statistik počítá celkový „transferovaný“ objem, což zahrnuje i toky, které vznikají při mintování nebo spalování stablecoinů, interní přesuny mezi likviditními pooly, rebalancování market makerů a opakované přeposy prostředků mezi kontrakty. Tyto operace zvyšují hrubý objem, ale neznamenají vždy, že došlo k reálné platbě mezi dvěma odlišnými ekonomickými subjekty. Proto je při analýze platební relevance nutné filtrovat transakce podle účelu — remittence, B2B platby, mzdy, vendor payouts nebo vypořádání obchodních pozic.

Kde se stablecoiny dnes používají
Podle zprávy lze identifikovat tři hlavní praktické případy použití, ve kterých stablecoiny již dnes zastávají roli platebního nástroje. Tyto segmenty představují rané, ale významné oblasti, kde stablecoiny přinášejí konkrétní přínosy jako rychlost, transparentnost záznamu a často nižší transakční náklady oproti tradičním mezibankovním systémům:
- Business-to-business (B2B) vypořádání: přibližně 226 miliard USD ročně, poháněné platbami dodavatelům a korporačními převody.
- Globální mzdy a remitence: zhruba 90 miliard USD, kde rychlost vypořádání a nižší poplatky mohou být výhodné pro migrující pracovníky a mezinárodní zaměstnance.
- Kapitálové trhy a automatizované vypořádání fondů: přibližně 8 miliard USD, včetně programatických a institucionálních vypořádání.
Tyto segmenty ukazují, že stablecoiny získávají počáteční trakci v konkrétních finančních toky, které jsou technicky náročnější nebo kde tradiční infrastruktura vykazuje slabiny. Například u B2B plateb může stablecoin zkrátit čas mezi vystavením faktury a finalizací platby, eliminovat potřebu vícenásobných mezičlánků a snížit měnové konverzní náklady při přeshraničních převodech.
Firmy z kryptosektoru jako Circle (vydavatel USDC) a emisní subjekty za Tether (USDT) dále aktivně propagují stablecoiny jako levnější a rychlejší alternativu k systémům typu SWIFT, zvláště tam, kde je potřeba rychlé on-demand převody likvidity. Současně platební hráči z tradičního světa — Visa, Stripe a další — testují a integrují možnosti, jak umožnit platby nebo vypořádání přes stablecoinové trasy, často v hybridní podobě s bankovními vzájemnými propojeními.
Proč mohla média zkreslit vnímání
Mnohé mediální titulky volně porovnávají celkové on-chain objemy stablecoinů s objemy karetních sítí jako Visa nebo Mastercard. Takové srovnání však přehlíží zásadní rozdíl: karetní sítě primárně zachycují spotřebitelské a obchodní platby — tedy platby mezi koncovým spotřebitelem a obchodníkem — zatímco velká část on-chain objemů stablecoinů odráží interní pohyby v rámci kryptomarketů. Taková porovnání tak mohou nadhodnocovat skutečnou roli stablecoinů v běžném obchodním styku.
Dále je třeba rozlišit, že karetní transakce jsou často podporovány rozsáhlou akceptační sítí, poplatkovými modely, chargeback mechanismy, a právní ochranou uživatele, zatímco platby stablecoiny vyžadují jiné infrastruktury: on/off-ramp brány, likviditní pooly pro fiat konverzi, správu rezerv a compliance procesy. Mediální zprávy, které přebírají hrubé on-chain sumarizace bez kontextu, tak mohou vytvářet mylný dojem bez uvedení detailu o povaze těchto toků.
Dlouhodobý potenciál a cesta k masovému nasazení
McKinsey a Artemis zdůrazňují, že nižší současné objemy reálných plateb nevyvracejí dlouhodobý potenciál stablecoinů. Naopak analýza poskytuje realistický výchozí bod pro měření pokroku. Aby se stablecoiny rozrostly do mainstreamového platebního řešení, je nutné překonat několik klíčových bariér:
- Širší přijetí obchodníky: obchodníci musí mít jednoduché a bezpečné integrace pro přijímání stablecoinů spolu s jasnými výhodami (nižší poplatky, rychlejší vypořádání, snazší správa FX rizika).
- Právní a regulatorní jasnost: regulátoři budou vyžadovat transparentnost rezerv, mechanismy ochrany spotřebitelů, AML/KYC standardy a rámce pro odpovědnost vydavatelů stablecoinů. Regulace může také definovat, jaké modely stablecoinů (plně kolaterované fiatem, částečně kolaterované, algoritmické) jsou povolitelné nebo pod jakými podmínkami.
- Integrace s fiat likviditou: hladké on/off-ramp toky mezi bankovními systémy a blockchainem jsou nezbytné, aby uživatelé mohli snadno převádět prostředky mezi fiat měnami a stablecoiny bez významného skluzu nebo poplatků.
- Partnerství mezi kryptoemmitenty a tradičními platebními firmami: spolupráce mezi pružnými kryptoissuery a zavedenými platebními hráči (acquirers, PSPs, banky) může urychlit adopci tím, že nabídne obchodníkům hybridní cesty k akceptaci stablecoinů bez zásadních změn jejich stávajících systémů.
Technické aspekty škálování: Pro masový provoz musí stablecoinová řešení řešit latenci, throughput a náklady transakcí — zejména při přechodu z experimentálních layer-2 nebo sidechain řešení na infrastruktury, které zvládnou miliony denních transakcí. Dále je klíčová interoperabilita mezi blockchains, standardizované tokenové rozhraní (např. ERC-20 či jeho ekvivalenty), a mechanismy atomic swap nebo cross-chain bridge s nízkým rizikem ztráty likvidity.
Další dimenze je důvěra a auditovatelnost rezerv: podniky a instituce chtějí jasné, pravidelné a nezávislé audity zajištění stablecoinů, transparentní reporting rezerv (cash, short-term treasuries, repo) a certifikované postupy správy rizik. V oblastech, kde regulátoři již požadují vyšší úroveň záruk, se vydavatelé stablecoinů soustředí na zlepšení reportingových standardů, aby vyhověli institucionálním požadavkům.
Možné trajektorie adopce: V krátkodobém horizontu lze očekávat další růst využití stablecoinů v B2B vyrovnání, remitencích a intrafinancování fondů. Střednědobě mohou vzniknout hybridní platební produkty, kde obchodníkům nabídnou funkce jako okamžité vypořádání v stablecoinu s automatickou konverzí do fiat přes bankovní kanály. Dlouhodobě (ne-li závislé na regulatorním vývoji) mohou stablecoiny fungovat jako most mezi digitálními aktivy a tradičním finančním systémem, případně spolu s CBDC (centrálně emitovanými digitálními měnami) vytvoří paralelní, interoperabilní platební infrastrukturu.
Indexy úspěchu a metriky: Pro posuzování, zda stablecoiny skutečně přecházejí do role „globální platební páteře“, je vhodné sledovat klíčové metriky: procento transakcí, které představují skutečné P2P nebo P2M platby; objem plateb v remitencích a mzdách; denní počet unikátních aktivních peněženek zapojených do reálných plateb; poměr mint/burn vztahující se k on-chain aktivitě; a počet obchodníků akceptujících stablecoiny v daném regionu.
Závěrem lze říci, že stablecoiny disponují technologickými vlastnostmi, které mohou zásadně zlepšit rychlost a náklady přeshraničních plateb. Nicméně cesta k plnohodnotnému nahrazení tradičních platebních sítí vyžaduje čas, regulační soulad, technické řešení škálovatelnosti a přesvědčivé obchodní případy pro široké spektrum obchodníků a institucí. Sledování reálných plateb — remitencí, payroll, B2B vypořádání — bude klíčové pro měření, zda stablecoiny přestupují z interní kryptolikydity k důvěryhodné, globální platební infrastruktuře.
Zdroj: coindesk
Zanechte komentář