BlackRock upozorňuje na de-dolarizaci a nové strategie devizových rezerv

BlackRock poukazuje na de-dolarizaci a proměnu strategií devizových rezerv

Ve významném obratu na globálních finančních trzích zveřejnila BlackRock, největší světový správce aktiv s téměř 12,5 bilionu dolarů pod správou, ve své červencové zprávě 2025 rostoucí trend odklonu od amerického dolaru. Tento proces, často označovaný jako „de-dolarizace“, se dostává do popředí zájmu v době, kdy centrální banky diverzifikují své rezervy v reakci na ekonomické a geopolitické výzvy. Zlato si stále udržuje postavení hlavní alternativní rezervní složky, zatímco Bitcoin se začíná objevovat v diskusích na nejvyšších úrovních rezervní politiky.

De-dolarizace: Od teorie k praxi

Podle BlackRock zvažují přední centrální banky postupné snižování závislosti na americkém dolaru. Tento strategický posun je podnícen rostoucím geopolitickým napětím, trvalou inflací a novými pochybnostmi o fiskální stabilitě USA.

Oslabování dolaru je v posledním období výrazné – během šesti měsíců poklesl o více než 10 %, což je vývoj, jaký nebyl zaznamenán od počátku sedmdesátých let po opuštění zlatého standardu. Rychlé znehodnocení dolaru má zásadní dopady nejen na tradiční aktiva, ale také na digitální prostředky, což zvyšuje poptávku po alternativách, jako je zlato a kryptoměny – zejména Bitcoin.

Bývalý prezident Donald Trump k trendu de-dolarizace poznamenal, že ačkoli podporuje silný dolar, slabší americká měna může přinést určité ekonomické výhody. S klesajícím dolarem se kryptoměny kótované v USD stávají atraktivnější pro mezinárodní investory, což může posílit zájem o alternativní a decentralizovaná aktiva a oslabit důvěru ve fiat měny.

Centrální banky posilují zlaté rezervy amid změn držby aktiv

Dopad de-dolarizace se odráží v nákupech zlata centrálními bankami. Jen v roce 2024 nakoupily centrální banky celkem přes 1 000 tun zlata – více než dvojnásobek průměrného ročního nákupu za poslední dekádu. Celkové oficiální zlaté rezervy se tak globálně přiblížily hranici 36 000 tun, což je stav nevídaný přes půl století.

Zlato v současnosti tvoří zhruba 20 % všech světových devizových rezerv. Podíl amerického dolaru mezitím klesl přibližně na 46 %. Euro představuje 16 % rezerv a ostatní měny 18 %, jak uvádí Business Insider.

Zlato zůstává klíčovým pilířem portfolií rezerv, chránícími před inflací i geopolitickými riziky. Současně BlackRock zaznamenává stále častější zmínky o Bitcoinu (BTC) v oficiálních rozpravách o budoucnosti státních rezerv.

Decentralizovanost, omezené množství a nezávislost Bitcoinu na vládní kontrole jsou vlastnosti, které začínají být zvažovány jako strategicky cenné. Přestože centrální banky zatím v zásadních objemech Bitcoin nenakupují, jeho zařazení do analýz je signálem začínající nové éry ve správě rezerv.

Trendy v rezervách: Zlato, kryptoměny, trhy a nákupy centrálních bank

Nákupy zlata dosahují historických maxim

Nákupní horečka centrálních bank pokračovala i v prvním čtvrtletí 2025, kdy bylo zakoupeno více než 244 tun zlata. Pozitivní dynamiku zaznamenaly rovněž burzovně obchodované fondy kryté zlatem (ETF), kam přiteklo téměř 30 miliard dolarů – nejvyšší příliv od roku 2020.

Podle aktualizace World Gold Council z května 2025 uskutečnily centrální banky v daném měsíci čisté nákupy 20 tun zlata. Kazachstán vedl s 7 tunami, zatímco Turecko a Polsko zvýšily rezervy o 6 tun. Nedávný průzkum ukázal, že 95 % správců rezerv očekává další růst světových zlatých rezerv během následujícího roku.

Téměř polovina oslovených plánuje zvýšit vlastní zlaté zásoby a více než 70 % předpokládá snížení expozice vůči dolaru během pěti let ve prospěch zlata, eura nebo čínského renminbi.

Mezi nejaktivnějšími kupci zlata jsou státy jako Ázerbájdžán, Čína a Írán, často s cílem chránit své bohatství před sankcemi či nestabilitou směnných kurzů. V dubnu 2025 dosáhla cena zlata historického maxima 3 500 dolarů za trojskou unci. Podle společnosti Metals Focus již hodnota letošních oficiálních nákupů činí kolem 80 miliard dolarů a očekává se další růst v souvislosti s pokračujícími geopolitickými a finančními nejistotami.

Čínská centrální banka výrazně navýšila své oficiální zlaté rezervy – zhruba z 2 000 tun koncem roku 2022 na 2 299 tun v polovině 2025. Někteří analytici předpokládají, že skutečné držby Číny mohou být ještě vyšší díky dalším importům a alternativním skladovacím mechanismům mimo oficiální bilanci.

Současná vlna akumulace zlata se ostře liší od prodejního trendu konce 90. let. Od roku 2023 tvoří nákupy centrálních bank bezmála čtvrtinu světové poptávky po zlatě – tempo, které překonává aktivity ETF investorů. V posledních pěti letech centrální banky koupily přibližně jednu osminu nově vytěženého zlata, což dokládá jejich snahu posílit národní rezervy.

Bitcoin vstupuje do diskuse o rezervních aktivech

Zatímco dominance zlata zůstává zjevná, Bitcoin je stále více vnímán jako potenciální doplněk diverzifikovaného portfolia rezervních aktiv. Kryptoměna, fungující jako digitální uchovatel hodnoty s omezenou nabídkou a odolností vůči politickému vlivu, získává pozornost mezinárodních tvůrců politik.

V lednu 2025 zahájila Česká národní banka oficiální interní studii ohledně možné role Bitcoinu ve svých rezervách, přičemž se uvažuje o alokaci až 5 % z jejích 140 miliard euro. Ve Švýcarsku probíhají občanské iniciativy, jež vyzývají centrální banku k investici 1–2 % rezerv do Bitcoinu.

Přes tyto nové aktivity je adopce Bitcoinu centrálními bankami zatím v začátcích. Průzkum Central Banking Publications za rok 2025, zahrnující více než 91 centrálních bank a 7 bilionů dolarů v aktivech, ukázal, že žádná z nich aktuálně Bitcoin nedrží. Pouze 2 % vyjádřila ochotu investovat do kryptoměn během dalších 5–10 let – což je výrazný pokles oproti 16 % před rokem.

Potvrzuje to i zpráva OMFIF Global Public Investor 2025, podle níž 93 % centrálních bankéřů neplánuje zařadit digitální aktiva do svých portfolií.

Obavy pramení především z vysoké volatility Bitcoinu, problémů s likviditou v obdobích tržních stresů a dosud nevyřešených otázek bezpečné úschovy a kybernetické ochrany. Velkou roli hrají rovněž konzervativní investiční mandáty či právní omezení, která upřednostňují tradiční, dobře regulovaná aktiva.

I tak může samotné zařazení Bitcoinu do odborných debat představovat posun v institucionálním vnímání a potenciálně položit základy budoucí adopce.

Vlády zahajují první kroky k bitcoinovým rezervám

Přestože masové adopce Bitcoinu centrálními bankami zatím nelze očekávat, některé vlády podnikají oficiální kroky k tvorbě bitcoinových rezerv. V březnu 2025 zřídila americká vláda Strategickou bitcoinovou rezervu, která obsahuje přibližně 200 000 zabavených BTC pod správou ministerstva financí. Texas následoval s alokací 10 milionů dolarů do státní bitcoinové rezervy jako dlouhodobé ochrany hodnoty. Pákistán oznámil přípravy na zahájení vlastní bitcoinové rezervní strategie.

Výrazným příkladem je El Salvador, jenž má nyní přes 6 000 BTC, i když jeho politika je předmětem vyjednávání s MMF. V Bhútánu představuje Bitcoin téměř 28 % HDP, což ukazuje, jak mohou energeticky a surovinově silné země využít digitální aktiva ke strategickému rozvoji.

Rostoucí hodnota Bitcoinu a institucionální akceptace

Dynamický růst Bitcoinu v roce 2025 mu otevřel cestu do hlavních finančních debat. Dne 14. července překonal Bitcoin hranici 123 000 dolarů, což znamená 75% růst od konce roku 2024. Institucionální kapitál – přes 50 miliard dolarů, vedený fondem iShares Bitcoin Trust od BlackRock, který nyní spravuje více než 80 miliard dolarů – byl klíčovým akcelerátorem.

Výkonnost bitcoinových ETF již překonala nástup největších fondů krytých zlatem, což ukazuje, jak rychle jsou digitální aktiva začleněna do institucionálních strategií. K 26. červenci dosáhl Bitcoin úrovně kolem 118 000 dolarů, což představuje přibližně 10% měsíční nárůst.

S růstem trhu přišly i významné legislativní kroky – USA přijaly zásadní regule jako CLARITY Act a GENIUS Act, které definují kategorie digitálních aktiv i jasnější pravidla pro trh. Zároveň odmítnutí zavedení státní digitální měny posiluje výjimečné postavení Bitcoinu jako decentralizovaného, nesuverénního aktiva.

Podle VanEck se volatilita Bitcoinu oproti akciím výrazně stabilizovala, což posílilo jeho postavení jako možného uchovatele hodnoty. S tím, jak centrální banky i institucionální investoři přehodnocují rezervní strategie, je růst a regulatorní ukotvení digitálních aktiv trendem, který ovlivní další podobu globálních rezerv.

Budoucnost Bitcoinu a zlata v rezervách centrálních bank

Přestože centrální banky Bitcoin v praxi zatím téměř nevyužívají, jeho rychle rostoucí úloha v institucionálních a vládních strategiích značí počátek dlouhodobých změn. Zlato zůstává standardem rezerv, avšak digitální aktiva v čele s Bitcoinem se profilují jako vážní konkurenti – zejména na pozadí narůstajících ekonomických a měnových nejistot.

Tyto trendy svědčí o nových příležitostech i výzvách. S tím, jak poptávka po Bitcoinu a zlatu mezi státními a institucionálními investory dál roste, stojí globální systém rezerv před zásadní proměnou směřující k větší diverzifikaci, digitalizaci a odolnosti v éře měnícího se ekonomického řádu.