8 Minuty
EU DAC8 zahrnuje výběry do vlastní úschovy do daňového reportingu
Od 1. ledna 2026 požaduje rámec DAC8, zavedený v Evropské unii, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoměnami shromažďovali rozšířené údaje KYC a detailní historii transakcí od daňových rezidentů EU. Změny – implementované prostřednictvím směrnice (EU) 2023/2226 – rozšiřují povinnost reportovat nejen obchody crypto‑to‑fiat a crypto‑to‑crypto, ale také výběry na externí adresy, včetně peněženek s vlastní úschovou (self‑custody) a dalších nehostovaných destinací. Cílem směrnice je zvýšit daňovou transparentnost přes hranice, přitom zachovat možnost uživatelů držet aktiva mimo burzy a custodial platformy.
Co pravidla DAC8 vyžadují od burz a poskytovatelů
Shromažďování dat a rozsah reportingu
Podle DAC8 musí poskytovatelé digitálních aktiv shromažďovat identifikační údaje, jako jsou jméno, kontaktní údaje, datum narození a daňové identifikační číslo (DIČ nebo TIN), a navíc podrobné záznamy o transakcích pro rezidenty EU. Rozsah reportingu zahrnuje široké spektrum aktivit: fiat on‑ramps a off‑ramps (vstupy a výstupy mezi fiat měnami a kryptoměnami), směny mezi kryptoměnami (crypto‑to‑crypto swaps), ale také převody, které vedou k opuštění úschovy u poskytovatele. Protože se do povinného hlášení zahrnují výběry na adresy, které nejsou spravovány stejným poskytovatelem, převody na peněženky s vlastní úschovou a na nehostované adresy spadají do vykazovacího okruhu.
Kromě základních identifikátorů budou požadovány doplňující informace o transakcích: časové razítko (timestamp), typ transakce, množství kryptoměny i jeho ekvivalent ve fiat měně, wallet‑adresa odesílatele a příjemce (tam kde je k dispozici), identifikátor blockchainu či transakční hash, a případně informace o mezičláncích (např. smart contract nebo osiřelé směny). Tyto datové prvky umožní daňovým orgánům provádět přesnější cross‑border matching a sledování pohybu aktiv, což v důsledku posiluje daňovou kontrolu nad aktivity spojenými s kryptoměnami.
Časování a postupná implementace
Směrnice klade důraz na tzv. rok budování dat v roce 2026: poskytovatelé jsou povinni průběžně během tohoto roku shromažďovat všechny potřebné zákaznické údaje a záznamy o transakcích. První plnohodnotné roční reporty – odrážející činnost zaznamenanou v roce 2026 – mají být předloženy v roce 2027 a poté bude probíhat každoroční hlášení. Implementační období může obsahovat testovací fáze, konzultace s národními finančními orgány a technické piloty, aby se zajistila správná interoperabilita mezi systémy různých poskytovatelů.
Analytici očekávají, že zásadnější dopady v oblasti vymáhání a mezistátního párování (cross‑border matching) se projeví až poté, co budou k dispozici vícezemní datové soubory, které lze konsolidovat a porovnávat. Jakmile budou k dispozici rozsáhlejší komparativní záznamy, mohou fiskální orgány identifikovat strukturované vzorce převodů, opakující se adresy nebo chování související s přesuny hodnot mezi jurisdikcemi, což zvýší účinnost daňových kontrol a případných dotazů na přesnější výklad zdanění kryptoměnových transakcí.
Vymáhání, upozornění uživatelům a omezení účtů
Připomínky, lhůty a zmrazení účtů
DAC8 poskytuje rámec, v němž mohou poskytovatelé pozastavit nebo zmrazit účty, pokud uživatelé odmítnou dodat požadované daňové identifikátory nebo nezajistí nezbytné KYC údaje. Tento postup však není plošným okamžitým zablokováním: směrnice stanoví povinnost zaslat alespoň dvě připomínky a poskytnout 60denní ochrannou lhůtu, než může poskytovatel přistoupit k restriktivním krokům. Takový postup dává uživatelům reálnou šanci dodělat administrativu a zároveň dává poskytovatelům prostor pro interní procesy ověření a právní posouzení.
V praxi to znamená, že burzy, custodial platformy a poskytovatelé peněženek budou muset zavést jasné komunikační toky: notifikace e‑mailem, zprávy v aplikaci, možná i SMS, s uvedením důvodu výzvy, instrukcí jak dodat DIČ/TIN, a varováním o důsledcích nečinnosti. Rovněž je třeba zajistit mechanismy pro nestranné posouzení sporů a uchování záznamů o tom, kdy a jak byla upozornění zaslána, aby bylo možné doložit dodržení právních nároků v případě pozdější kontroly ze strany dozorových orgánů. Dále je třeba sladit tato opatření s pravidly ochrany osobních údajů (GDPR) tak, aby předané informace byly zpracovány zákonně a bezpečně.
Náklady, odhad výnosů a regulacní záměr
Ekonomický dopad na průmysl a veřejné finance
Hodnocení dopadu provedené Evropskou komisí odhaduje, že DAC8 by mohl vygenerovat přibližně 1,7 miliardy eur ročně dodatečných daňových příjmů z aktivit souvisejících s kryptoměnami; Evropský parlament uvádí rozmezí od 1 do 2,4 miliardy eur. Na straně nákladů mohou poskytovatelé čelit jednorázovým investicím odhadovaným zhruba na 259 milionů eur pro nastavení systémů, integraci KYC polí a přípravu na cross‑border matching. Navíc se očekávají opakující se roční provozní náklady v rozmezí přibližně 22,6–24 milionů eur spojené s udržováním reportovacích systémů a pravidelnou aktualizací databází identity a transakcí.
Tyto náklady budou dopadat zvláště citelně na menší poskytovatele a start‑upy, které nemusí mít ekonomiku rozsahu velkých burz. Náklady zahrnují vývoj softwaru, integraci s blockchain analytic poskytovateli, vyškolení compliance týmů, právní poradenství napříč jurisdikcemi a úpravy interních procesů KYC/AML. Z technologického hlediska to často znamená nasazení robustních databází transakcí, zabezpečení osobních údajů a šifrování přenosu informací do státních systémů.
Transparentnost, nikoli zákaz vlastní úschovy
Regulační orgány zdůrazňují, že pravidla jsou koncipována především k posílení daňové viditelnosti aktivit s kryptoměnami, nikoli k zákazu vlastnictví nebo používání peněženek s vlastní úschovou. Tam, kde to má smysl, mohou být části hlášení předkládány agregovaně, což omezuje sdílení detailních osobních dat, zatímco standardizovaná identita a pole účtů (account fields) umožňují úřadům párovat záznamy napříč jurisdikcemi. Cílem je zvýšit daňovou compliance v celém kryptosektoru, aniž by se zcela eliminovala možnost soukromého držení aktiva mimo centrální správu.
Přestože DAC8 rozšiřuje dohled nad odtoky aktiv na nehostované adresy, rozdíl mezi on‑chain pseudonymitou a daňovou transparentností zůstává významný. Uživatelé mohou i nadále držet soukromé klíče a provozovat self‑custody peněženky; otázkou zůstává jednak možná ztráta anonymity v okamžiku převodu z regulovaného prostředí, jednak tlak na poskytovatele služeb, aby minimalizovali riziko neohlášených přesunů hodnot.
Co to znamená pro uživatele kryptoměn a poskytovatele služeb
Platformy, které obsluhují uživatele v EU, budou muset upravit KYC postupy, logování transakcí a AML procesy tak, aby zachytily rozšířený dataset vyžadovaný DAC8. To zahrnuje implementaci polí pro DIČ/TIN, ukládání adres a transakčních identifikátorů, převod hodnot do reportovatelné fiat ekvivalentní hodnoty a schopnost exportovat agregovaná i detailní data v požadovaném formátu pro daňové orgány. Pro uživatele, zejména ty, kteří využívají peněženky s vlastní úschovou, regulační změna znamená omezení anonymity v situacích, kdy iniciují převody z regulovaných poskytovatelů; výběry na nehostované adresy budou dohledatelné jako součást agregovaných reportů, které mohou být sdíleny mezi jurisdikcemi.
Ochránci soukromí a organizace zastupující práva uživatelů vyjadřují obavy z rozsahu datového odhalení a možného zneužití citlivých údajů. Fiskální orgány naopak argumentují, že širší a systematičtější reportování je nezbytné k uzavření compliance mezer, které umožňují daňové úniky nebo neohlášené přesuny kapitálu. V praxi to bude znamenat, že uživatelé by měli vést přesné záznamy o svých transakcích, konzultovat daňové poradce v případech nejasností a být připraveni dodat DIČ/TIN tam, kde to vyžaduje poskytovatel.
Poskytovatelům se doporučuje zvažovat integraci s renomovanými blockchain analytics nástroji, zavádět politiku minimálního sběru dat, a současně mít připravené procesy pro bezpečné převádění a šifrování informací určených pro daňové úřady. Důležitá je také komunikace směrem k zákazníkům: jasné vysvětlení, jaké údaje se sbírají, proč jsou potřeba, jak budou uchovávány a komu budou případně sdíleny.
Výhled do budoucna
DAC8 představuje významný krok v oblasti celosvětové regulace zdanění kryptoměn a nastavení pravidel pro reporting digitálních aktiv. Jak budou poskytovatelé během roku 2026 nasazovat technická řešení a jakmile dorazí první souhrnné reporty v roce 2027, lze očekávat další upřesňující pokyny, zesílenou mezistátní koordinaci a postupné zvyšování vymáhání. To může zahrnovat sofistikovanější metody párování transakcí mezi jurisdikcemi, sdílení dat podle dohod o výměně informací a případně i společné audity pro konkrétní řetězce a aktiva.
Pro kryptobiznisy i koncové uživatele znamená příprava na DAC8 prioritizaci robustních KYC procesů, transparentní komunikace o daňových důsledcích a pečlivé vedení záznamů o převodech do peněženek s vlastní úschovou. Také to otevírá prostor pro inovace v oblasti bezpečného a privátního způsobu sdílení povinných informací (např. použití kryptografických metod pro anonymizovaná agregovaná hlášení), které by mohly snížit riziko nadměrného odhalení citlivých dat, a přitom splnit zákonné požadavky na daňovou transparentnost.
Zdroj: crypto
Zanechte komentář